Nejprve se chci omluvit, že jsem na tyto stránky nedodával slibované zpravodajství přímo z místa dějiště, ale vzhledem k tomu, že jsem cestu do Španělska pojal zároveň jako rodinnou dovolenou, neměl jsem na večerní psaní ani čas, ani chuť. Možná, že kdybych podával výborné výkony a postupoval pavoukem výš a výš,  pak bych se rád pochlubil, to se mi ale bohužel nestalo.
Do Alicante jsme dorazili už v pátek, prakticky celodenní cesta autem do Berlína a dál letecky do Alicante byla poměrně vyčerpávající. Ubytování jsme měli v Grant Alacant, což bylo asi 12 km od letiště i od IFA komplexu, ve kterém se turnaj odehrával, a protože jsme měli k dispozici auto, cesta do dějiště trvala asi 15 minut, což bylo velmi pohodlné.

V neděli jsem se byl v komplexu poprvé podívat a zařídit si akreditaci. Plocha pro vice než 160 hracích stolů a dalších 50 tréninkových byla impozantní. Přestože ještě oficiálně nebyl čas pro rozehrávání a světla naplno nesvítila, na stolech se rozehrávalo možná 100 nadšenců všech možných národností.
Dostal jsem startovní číslo a těšil se na úterý, kdy mě čekaly boje ve skupině jak ve dvouhře, tak i ve čtyřhře. Do čtyřhry mi byl nakonec nalosován Angličan Raji Singh, který byl z Birminghamu a výkonostně někde na mojí úrovni, což bylo celkem potěšující.
V úterý v 11:30 na mě čekali 3 soupeři z Francie, Jihoafrické republiky a Španělska. To byla velmi zajímavá zkušenost, protože jsem vůbec netušil, jaká úroveň proti mě nastoupí. Moje skupina se nakonec ukázala jako velmi snadná.

Nejprve jsem hrál proti exotickému Bartlettovi z JAR, který hrál na pohled celkem pěkně, ale můj antitopspin byl pro něj neřešitelným oříškem. Druhý v pořadí Francouz Lecomte měl na backhandu trávu, ale myslím, že by si s ním poradil leckterý okresní hráč. Každopádně, Francouzů bylo na turnaji stovky všech výkonnostních úrovní a působili na mě velmi sympatickým dojmem. Do třetího zápasu už jsem nastupoval s jistotou postupu a asi I proto jsem Španěla Angulo Urrutiu bez problémů přehrál. Poté jsem ještě pískal zápas o druhé postupové místo ze skupiny mezi Jihoafričanem a Španělem, ve kterém prvně jmenovaný otočil zápas z 0:2 na 3:2 a radoval se z postupu.

Odpoledne nás čekal ještě boj o postup ve čtyřhře. Tam jsme měli situaci ulehčenou tím, že jedna dvojice k zápasům nenastoupila. Soupeři ale byli tentokrát těžší. Přesto se nám skupinu podařilo vyhrát. Nejprve jsme přehráli dvojici z Francie 3:0, sety byly ale hodně vyrovnané. Poté na nás nastopila dvojice Španělů, kteří sice nebyli výkonnostně tak dobří, působili ale hodně sehraným dojmem a hlavně disponovali nepříjemnými materiály. Zvlášť kombinace Antitopspin + tráva Dr. Neubauer nám občas činila velké problémy. Výhra 3:1 nás nakonec posunula do vyřazovacích bojů z prvního místa.

Po volném dni mě ve čtvrtek čekal klíčový zápas druhého kola (první jsem měl volné) dvouhry. V něm se mi bohužel nedařilo podle představ a po prohře 2:3 jsem se musel se soutěží s vekým zklamáním rozloučit. Christian Schroer z Německa byl hráč přibližně naší divizní úrovně, asi stotřicetikilový zkušený levák, kterému antitopspin nedělal žádné problémy, což bylo klíčové. Po vzájemném oťukávání jsem se dostal do v prvním setu do vedení 8:7, set jsem ale prohrál a nervozita stoupala. Zvlášť, když jsem be druhém už prohrával 3:8 a situace začínala být kritická. Podačilo se mi ale set otočit a po srovnání na 1:1 jsem ve třetím setu vedl 4:0. V té chvíli jsem se ale neuklidnil a naopak zkazil pár lehkých míčů a set jsem prohrál. To byl klíčový okamžik celého zápasu. Ve čtvrtém setu jsem stale vedl až o 4 míče, nakonec jsem se štěstím vyhrál 11:9. V pátém setu jsem při vedení 2:0 zkazil servis, pak jsem ale uchytal dlouhou pěknou výměnu a pár nezávislých diváků mě odměnilo potleskem – 3:1. A to bylo vše, víc míčků jsem neudělal. Prohra 3:11 a konec nadějí. Škoda, další zápas s Norem by byl určitě jiný. Tak snad příště!

Po zklamání v singlu mě čekaly v pátek vyřazovací boje v deblu. Tam jsme už v prvním kole narazili na dobrý pár Neves (BRA) – Ventura (POR). Brazilec uhrál ve skupině 2 sety na Slávu Kalenského, Portugalec s nepříjemnou lesklou trávou ve skupině neztratil ani set. První set jsme vyhráli, pak jsme po bojích další tři ztratili, když v tom čtvrtém jsme měli asi 3 setboly. Tím pro mě první účinkování na MSV skončilo. Snad si za dva roky v Las Vegas povedu lépe.

Přestože jsem měl v plánu vidět při hře všechny známé tváře, na 165 stolech se to nedalo stihnout. Nicméně jsem viděl mnoho zajímavého. Vidět hru He Zhivena zblízka je zážitek. Ještě, že byl v jiné kategorii a potkat jsem se s ním na stole nemohl. Uhrát s ním důstojně alespoň jednu výměnu by byl asi oříšek.

Přestože Standa Haralík se jako hráč nezúčastnil a byl v Alicante jako rozhodčí, byl to právě on, kdo mi zprostředkoval jeden z nejlepších zážitků. V zápase mezi Singapurcem Pang Tow Chai a Číňanem Cai Chang Su dal prvně jmenovaný při mečbolu (2:0 a 11:10) evidentní servis z ruky, extrémní čop, který dal soupeř do sítě a vypadalo to, že je dobojováno. Rozhodčí ale ohlásil chybu podávajícího a otočil na 11:11. Hráči hráli bez mrknutí oka dál a Číňan snížil na 2:1 a ve čtvrtém set vedl 8:1. Nakonec Singapurec set otočil a vyhrál 3:1. Jaké by to bylo, kdyby I v našich soutěžích byli rozhodčí takto nekompromisní a za neregulérní servisy by rovnou připisovali body soupeři? Bylo by hodně fyzických napadení?

Očekával jsem, že budou rozhodčí přísní na regulérnost pálky. Nevím, jak to bylo dále v pavouku, ale ve skupině nikdo pálky nekontroloval a ani v prvním kole vyřazovacích bojů po mě nikdo pálku nechtěl. Z mých soupeřů měl Jihoafričan pálku, které chběl na straně asi 1cm široký pás potahu a předpokládám, že I v našich nižších soutěžích by se s ním mnoho hráčů hádalo. A ve čtyřhře měl Portugalec Ventura trávu, která byla lesklá ne na podkladu, ale na vrcholech puntíků.  A I u dalších hráčů jsem viděl různé “zajímavosti”, hlavně trávy, které měly už hodně za sebou.
Každopádně jsem byl sice výsledkem zklamaný, ale turnaj se mi líbil a doufám, že se na svět nebo Evropu ješě někdy podívám. Las Vegas za dva roky je velká výzva!